|
| |
|
|
Vliv pastvy ovcí na druhové složení a produkci biomasy travního porostu.
JINDŘICHOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, kde jsou popsány informace o pastevních a trvalých travních porostech v ČR a vývoj jejich ploch. Jsou charakterizovány systémy pastvy. Vybavení pastviny a stručné informace k jednotlivým zařízením. Dále zde jsou i informace o vegetaci jako je druhová skladba, optimální skladba porostu pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat, chutnost vegetace pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat. V rešerši je uveden i výživný i vodní režim s jejich indikátory a rozdělením. Důležitý je také vliv obhospodařovaní na druhové složení porostů. Dále je charakterizována pastva ovcí, význam chovu, plemena a jejich rozdělení, etologii, početní stavy v ČR, reprodukci, péči o jehňata i stádo a nemoci s nimi spojené. V Práci byla posuzována druhová skladba - pokryvnost agrobotanických skupin a podíl prázdných míst. Dále byla sledována produkce biomasy i sušiny. Nejlepší druhová skladba byla zjištěna pří sečném systému. Nej-vyšší produkce bylo dosaženo při sečném systému na louce č.2. U hodnocených porostů je možné navrhnout (snížení zatížení, hnojení, přísevy, zkrácení pastevní doby)
|
|
|
Vliv kvality objemných krmiv na náklady spojené s výživou skotu
Jurková, Lydie
Diplomová práce vymezuje pojmy, jako jsou trvalý travní porost, jetelotravní porost, krmivo. Pojmy jsou vysvětleny a objasněny v souvislostech, které mezi nimi lze nalézt. V návaznosti na tyto pojmy je v práci zmíněna problematika skotu, podrobněji pak problematika Holštýnského skotu v České republice. Práce je postavena na jednofaktorové a vícefaktorové analýze variance (P<0,05), dále byl využit Post-hoc test, přesněji Tukeyův test (P<0,05). Podnik, v jehož prostředí byla analýza realizována – Hanácká zemědělská společnost a. s. (HZS Jevíčko), má výměru travních porostů s rozlohou 262,04 ha. Z těchto porostů byly do analýzy zahrnuty čtyři druhy, a to trvalý travní porost obnovovaný, trvalý travní porost neobnovovaný,vojtěškojetelotravní porost I. užitkový rok a vojtěškojetelotravní porost II. užitkový rok. Analýzou byly zjišťovány živiny hrubý protein (CP), hrubá vláknina (CF), acidodetergentní vláknina (ADF) a neutrálně detergentní vláknina (NDF). Uvedené hodnoty pochází z vlastních laboratorních analýz travních a vojtěškotravních porostů a na základě jejich výsledků byly sestaveny krmné dávky dle požadavků pro dojnice o váze 600 kg s mléčnou užitkovostí 28 l FCM. Po sestavení těchto dávek následovalo ekonomické vyhodnocení jejich výhodnosti v jednotlivých termínech odběrů vzorků a porovnání s termínem reálné sklizně podniku. Jako nejvhodnější termín sklizně trvalého travního porostu byl z pohledu krmné dávky vyhodnocen první, kdy oproti reálné sklizni dochází k úspoře (při počtu 895 ks dojnic) ve výši 1 211 964 Kč. V trvalém travním porostu neobnovovaném by částka úspory činila 2 904 141 Kč. Oproti těmto dvěma porostům nevykazuje vojtěškojetelotravní porost I. užitkový rok mezi prvním termínem a reálným termínem sklizně žádný cenový rozdíl. Ten se projevil až u vojtěškojetelotravního porostu II. užitkový rok, a to ve výši 427 944 Kč.
|
|
|
Analýza pěstebních systémů pícnin pro pícní a energetické účely ve zvoleném zemědělském podniku
FUČÍK, Karel
Bakalářská práce pojednává o vybraných zemědělských plodinách pro pícní a energe-tické účely na pozemcích ve zvoleném zemědělském podniku. Práce pojednává o hodnocení výnosů a analýze pěstebních systémů pícnin jak na orné půdě, kde je hlav-ní plodinou kukuřice setá (Zea mays) a dále se zaměříme i na trvalé travní porosty. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Hlavním cílem mé zvolené bakalářské práce bylo vyhodnotit vývoj a sklizeň pícních porostů jak na orné půdě tak i porostů spadajících do TTP, dále pak ohodnotit jejich výnos a zaměřit se i na posouzení rostlinné skladby. Sledovaným porostem byl i pozemek, kde proběhla obnova a osetí jetelotravními směsmi. Kapitola s vyhodnocením výsledků trvalých travních porostů (TTP) zahrnuje posou-zení třech zvolených pozemků, kde bylo sledováno zastoupení jednotlivých jetelovin a travin. Zároveň se v práce zaměřuje i na ohodnocení zpracování orné půdy a stavu porostů, kde je pěstována kukuřice seté (Zea mays) pro krmivářské a energetické úče-ly. Hlavní sledované ukazatele jsou příprava půdy, styl setí, výživa a v neposlední řadě sklizeň s výnosem.
|
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
|
|
Vliv hnojení animálními hnojivy a digestátem na druhovou skladbu trvalých travních porostů
LHOTSKÝ, Jan
Předkládaná bakalářská práce je zaměřená na hodnocení vlivu aplikace animálních hnojiv a digestátu na druhové zastoupení trav, bylin a plevelů na trvale travních porostech. Práce je založena na intenzivním sledování a hodnocení botanické skladby v období od 1. 11. 2014 30. 10. 2016. V práci je popsané využití pícnin v zemědělství, význam v energetice, význam travních porostů v krajině, ekologii a agroturistice. Dále se práce zabývá péčí o trvale travní porosty, jejich zakládáním, volbou vhodných druhů pícnin v daných lokalitách a volbou druhů dle využívání porostu. Nemalá část je zaměřená na bioplynové stanice, výstupní digestát a jeho využití. Hlavní část řeší správné nakládání s hnojivy, jejich popis, význam a typy. Je zde i zmínka týkající se legislativy, a sice od kdy a do kdy je možno použít dané hnojivo, kde ho lze aplikovat, správné skladování. V praktické části jsou popsány výsledky mého sledování stavu, botanické skladby a produkce biomasy u tří různě hnojených trvalých travních porostů v podobných nebo stejných klimatických podmínkách. Najdeme zde popsané odchylky ve druhovém složení, vzrůstu, hustotě, výnosu a vhodnosti pro dané účely. Je zde popsán i negativní vliv počasí na porosty v létě 2015, kdy nás zasáhly tropické teploty a velké sucho. Z tohoto důvodu se mé pozorování a závěry velmi lišily od jiných studií, hlavně v letním a podzimním období.
|
|
| |
|
|
Hodnocení technologické linky pro zpracování píce z trvale travnatých porostů k energetickým účelům
KOSCHANT, Jan
Tato práce se zabývá hodnocením technologické linky pro zpracování píce z trvale travních porostů určených k energetickým účelům. Teoretická část je zaměřena na sklizeň píce z netradičně obhospodařovaných luk. Dále je v práci rozveden pojem biomasa a její spalování pro získání energie. V dalším kroku se seznámíme se strojní linkou pro sklizeň pícnin, technologii sklizně sena, slámy a následné manipulace ve formě válcových či hranolových balíků. Praktická část obsahuje návrh strojní linky pro sklizeň trvale travních porostů k energetickým účelům, její hodnocení a porovnání s linkou na sklizeň slámy, která je také určena k energetickému využití.
|
|
|
Analýza stavu a zatížení pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku a návrh vhodného systému pastvy
ŠTAFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je posouzení vlivu způsobu a frekvence spásání a druhu a kategorie hospodářských zvířat na zatížení pastevního porostu, jeho stav a porostovou skladbu. Základem je literární rešerše, která obsahuje stručný nástin produkční a mimoprodukční funkce trvalých travních porostů, význam pastvy při údržbě travních porostů, způsoby a intenzitu využívání pastevních porostů, včetně vlivů jednotlivých hospodářských zvířat na utváření porostů, uplatnění pícních druhů trav a jetelovin v pastevních porostech a jejich pícninářskou hodnotu. Pokusná část byla prováděna v Karlovarském kraji u obce Fojtov. Pokus zahrnuje botanické snímky ze dvou různých pastvin pro skot a ovce. Na těchto pastvinách byla provedena dvě sledování v datech 15.6. a 13.9., v dvouletém cyklu pozorování a to v roce 2013 a 2014. Na pastvinách byly vytyčeny tři různé sledované plochy s různým vodním režimem a tudíž s rozlišným agrobotanickým složením. Získaná data byla použita pro výpočet indexů druhové diverzity (Simpsonův a Hillův), pro výpočet vodního režimu stanoviště a pícninářské hodnoty porostů. Získaná data byla použita ke statistickému vyhodnocení. Součástí praktické části bylo také vypočítání celkového zatížení pastvin za pastevní období a vypočítání zatížení v jednotlivých pastevních cyklech.
|
|
|
Hodnocení semenářských vlastností hrachoru lučního a vikve ptačí a jejich uplatnění v trvalých travních porostech.
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem této diplomové práce jsou popínavé jeteloviny hrachor luční (Lathyrus pratensis) a vikev ptačí (Vicia cracca). Literární rešerše charakterizuje sledované druhy jetelovin a jejich výskyt v trvalých travních porostech. Vzhledem k problematické produkci semen popínavých jetelovin je zde shrnuté semenářství jetelovin. Jeteloviny jsou cennými komponenty travních porostů především díky fixaci dusíku a vysokému obsahu bílkovin. Praktická část je zaměřena na pozorování floristického složení sledovaných lokalit po dobu tří let. Jednotlivé lokality mezi sebou byly porovnávány z hlediska změn obhospodařování a průběhu počasí. V jednotlivých letech byly sbírány a vyhodnocovány lusky a semena sledovaných druhů. Na sebraných semenech byly provedeny pokusy vzcházivosti semen po různé době od sběru a při různém ošetření.
|
host ::
RSS.